+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - venkovský dům Podveský mlýn

  • Chodský hrad

    Chodský hrad

    Chodské nám. 96, Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 3,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Při budování města Domažlice v letech 1262-65 nechal Přemysl Otakar II. vystavět v jižním cípu města hrad, který svým opevněním zesiloval městské hradby. V průběhu let hrad mnohokrát změnil svou prvotní funkci. Sloužil jako vězení, solnice, sídlila zde městská správa a škola. V minulých letech byl hrad po požáru uzavřen, ale po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnou stálé expozice archeologie, historie, národopisu a přírody Chodska. Je možné vystoupit na hradní věž nebo si prohlédnout sklepní lapidárium a hradní nádvoří.
  • Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 3,9 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Domažlická věž je odpradávna symbolem západočeského města, ale dodnes není zcela jasné, zda se původně jednalo o samostatnou hlásku či byla, tak jako dnes, součástí kostela Narození Panny Marie. Každopádně je vývoj těchto staveb do značné míry stejný.

    Kostel byl založen společně s městem pravděpodobně ve 13. století, i když některé prameny hovoří o svatyni na tomto místě již na počátku století 12. Významné úpravy proběhlůy ve stylu pozdní gotiky a z tohoto období se také zachovala boční loď s křížovou klenbou a profilovanými portály. Po velkém požáru v roce 1747 byl kostel takřka od základů barokně přebudován a z tohoto období pochází také vnitřní výzdoba od malíře F. J. Luxe. Chloubou kostela je bohatě zdobený hlavní oltář.

    Domažlická věž, která ke kostelu přiléhá je známá především díky svému vyklonění od svislé osy, které činí u vrcholu věže 70 cm!

  • Památník Jana Sladkého-Koziny na Hrádku

    Památník Jana Sladkého-Koziny na Hrádku

    Hrádek u Újezda, Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 6,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Pomník Jana Sladkého - Koziny / 1652 - 1695 /. Postaven roku 1895, deset let po prvním knižním vydání "Psohlavců" A. Jiráska. Historie chodského psa sahá až do 13. století. Bavorsko - české pohraničí odnepaměti střežili Chodové se svými houževnatými psy, kteří byli mimo jiné využíváni i k pastevectví a museli mít schopnost stopovat zvěř při lovu. Známé jsou např. kresby Mikoláše Alše, z románu Psohlavci, především postava Choda, který pozorně střeží své okolí, má v rukou čakan a u jeho nohou sedí soustředěný pes. Na počest statečných obránců hranic a jejich čtyřnohých společníků byl v roce 1895 na výšině Hrádek u Domažlic postaven třímetrový pomník nejslavnějšího Choda - Jana Sladkého Koziny, po jehož boku sedí zmiňovaný pes. Rovněž symbolika psa na znaku bývalé pohraniční stráže, nebo znak skautské lilie - zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkýma ušima a delší srstí - hlava chodského psa. A. Jirásek se zúčastnil odhalení pomníku a převzal tu čestné občanství chodské vsi Újezd. Socha od Č. Vosmíka podle návrhu F. Hoška je vysoká 3,2 m.
  • Dřevorubecká kaple svatého Prokopa

    Dřevorubecká kaple svatého Prokopa

    Pec, Trhanov, 34533

    (ve vzdálenosti 8,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Dřevorubecká kaple svatého Prokopa pochází z počátku dvacátého století. Kaple byla postavena zejména zásluhou chodského básníka a národopisce profesora phil. Dr. Jana Františka Hrušky." Deset let mu trvalo, než se podařilo získat dostatek peněz na její výstavbu. Na stavbě se začalo pracovat 16.7.1908. O rok později byla kaple dokončena a 4.7.1909 vysvěcena.
  • Nový Herštejn

    Nový Herštejn

    zřícenina Hernštejn, Kdyně, 34506

    (ve vzdálenosti 8,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu leží nedaleko Kdyně. Hrad založil Bušek II. z Velhartic v první polovině 14. století. Areál této romantické zříceniny je občasně využíván jako tábořiště. V současnosti zde na místě bývalého hradu probíhá probíhá archeologický výzkum.

  • Pomník J. Š. Baara

    Pomník J. Š. Baara

    Klenčí pod Čerchovem, 34534

    (ve vzdálenosti 10,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Pomník spisovatele Jindřicha Šimona Baara stojí na místě zvaném Výhledy, u silnice spojující Domažlice s hraničním přechodem Lísková a dále s Waldmünchenem. Dílo vytvořil roku 1933 sochař L. Šaloun. Od pomníku je překrásný výhled na celé Chodsko. Na Výhledy vede z Klenčí pod Čerchovem zeleně značená Baarova stezka.
  • Tři znaky

    Tři znaky

    Česká Kubice, 34532

    (ve vzdálenosti 13,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Skalka, do které byly v roce 1766 při vyměřování hranice vytesány znaky tří historických území, jejichž hranice se zde setkávaly. Jedná se o bavorský kosočtverec (CB = Churfűrstentum Bayern) tedy Kurfiřství bavorské, českého lva (KB = Krőne Bőhmen), čili Koruna česká a falckého lva (HP = Herzogtum Pfalz), tedy Vévodství falcké. Tato topografická památka upomíná na hraniční smlouvu mezi císařovnou Marií Terezií a bavorským kurfiřtem Maxmiliánem Josefem III. z 3. března 1764. Nový průběh hranice byl vyměřen a osazen znakovými mezníky v letech 1764 – 1766. Místu vévodí i pěkně položený litinový kříž na skalce nad znaky a poutník si zde může odpočinout i pod dřevěným přístřeškem, který zde byl vybudován na počátku 90. let minulého století jako jeden z příkladů rozvíjející se příhraniční spolupráce mezi Čechy a Němci.zajímavostí.U tří znaků (917 m), může být klidně i samostatným cílem půldenního výletu. Východiskem nám může být turistický rozcestník v Dolní Folmavě, odkud se nejprve po žluté a posléze po zelené turistické značce dostaneme nejprve na území bývalé vsi Bystřice, kde dnes máme možnost spatřit už jen památník na 1. světovou válku, ruiny sklárny a mlýna a pustnoucí objekty po rotě Pohraniční stráže. Odtud už nás čeká výrazné stoupání až ke Třem znakům, které jsou položeny ve vysoké poloze přímo na česko – bavorské hranici. Místo je i turistickým hraničním přechodem, který můžeme využít k návštěvě výrazné skalky Kreuzfelsen (938 m), ke které nás od Tří znaků dovede turistické značení po hřebeni, přibližně půl kilometru jižním směrem. Skalce s omezeným výhledem vévodí mohutný kříž s Kristem.
  • Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    nám. Republiky 1, Horšovský Týn, 34601

    (ve vzdálenosti 13,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Nejvýznamnější památkou města Horšovský Týn je Státní hrad a zámek Horšovský Týn, který patří k architektonicky nejvýznamnějším památkám západních Čech. Veřejnosti je přístupný v něklika prohlídkových okruzích: hrad, zámek, kuchyně, purkrabství, erbovní sál a zcela jistě stojí za to navštívit zámecký park.
  • Starý Herštejn

    Starý Herštejn

    Poběžovice, 34522

    (ve vzdálenosti 18,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Zámek Chudenice

    Zámek Chudenice

    U Černínského zámku 1, Chudenice, 34014

    (ve vzdálenosti 18,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Barokní zámek je klenotem obce Chudenice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z původní tvrze se dochovala okrouhlá bašta. Na zámku je Muzeum Josefa Dobrovského, který v Chudenicích rád pobýval, je zde také stálá expozice historie rodu Černínů, expozice Jaroslava Kvapila, který se tady narodil, a expozice věnovaná historii městečka. K vidění jsou i dobové zámecké interiéry.

    Zřejmě již ve 13. století vznikla původní gotická tvrz, od té doby až do roku 1945 vlastnili chudenické panství příslušníci jediného rodu – Černínové z Chudenic. Na konci 16. století byla tvrz renesančně přestavěna na tzv. Starý zámek. V roce 1776 byl pak zámek podle plánů K. Ballinga barokně přestavěn a to prakticky do dnešní podoby.

    Léto v Chudenicích: Červenec 25.-27.7.2008 - Pouť ke cti sv. Anny Srpen 2.8.2008 - Večer s režisérem Z. Troškou 8.8.2008 - Folkový koncert Vojta "Kiďák" Tomáško 15.8.2008 - Noční oživené prohlídky 16.-17.8.2008 - Šermířská a divadelní vystoupení v provedení rytířů z Gwydyonu 23.8.2008 - Vystoupení Šermivaldo Clatonia "Pazourkem a střelným prachem" 31.8.2008 - Poutní slavnost ke cti sv. Jana Křtitele
  • Lesní divadlo

    Lesní divadlo

    1km od lesní čtvrti v Nýrsku-směr Nýrská přehrada,Hamry, Nýrsko, 34022

    (ve vzdálenosti 20,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Tato zajímavá stavba má podobu gotického hradu s branou a cimbuřím. Za lesním divadlem se nalézá bývalá ptačí rezervace. Nad Lesním divadlem je pomalou chůzí-asi 1/2hodinky zřícenina hradu Pajrek. Městečko Nýrsko(náměstí)je asi 2,5km odsud.Na cestě od Nýrska podél řeky Úhlavy proti proudu směrem na Starou lhotu a Údolní nádrž Nýrsko.Je zde moc hezky,doporučuji. Bohužel toto bývalé Lesní divadlo není veřejnosti přístupné(škoda!) V 70. a 80. letech se tu konali různé kulturní akce např.zde vystupovali známé zpěvačky Martha a Thena. Nedaleko je i koupaliště,autokemp a za Starou Lhotou je i známá obec Hamry. Lesní divadlo je asi 20km od Klatov směrem na Žel.rudu.Kousek nad Hamerským údolím se nalézá v lesích-údolí Bílého potoka,tzv.Bílá strž s vodopádem. Asi 1hod. pěšky odsud do kopce směrem ke Špičáku je Černé a pak Čertovo jezero-moc pěkná lokalita. Pokud se vydáte z Nýrska dá se to ujít za 1den, ale budou vás příjemně bolet nohy!! Přeju příjemné zážitky na Šumavě.Podrobnosti vám raději řeknu osobně,pokud budete mít zájem-jsem ochoten tuto turistickou cestu i podstoupit a vše vám ukázat. Je tu moc nádherně,všem doporučuji! Stojí to opravdu za to!!
  • Zřícenina hradu Pajrek

    Zřícenina hradu Pajrek

    Nýrsko, 34022

    (ve vzdálenosti 20,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu se tyčí v nadmořské výšce 505 metrů nad Nýrskem. Pomezní hrad byl postaven ve 14. století a za několik let byl opuštěn. Na počátku 16. století byl znovu uveden do funkčního stavu a sloužil ještě 50 let. Z hradu je možné spatřit zbytky hranolové věže, pozůstatky opevnění a hradní příkopy.

  • Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Čečovice, 80882

    (ve vzdálenosti 20,6 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích je nejvýznamnější a nejpozoruhodnější gotická stavba domažlického regionu. Kostel je velmi cenným dokladem vrcholné gotické architektury. Kamenická výzdoba kostela velmi připomíná architekturu velkých chrámů a katedrál. Jiný venkovský kostel u nás není zdoben tolika gotickými prvky a detaily. V roce 1999 byl tento kostel vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Kostel byl postaven pravděpodobně mezi lety 1330 až 1410 v místech kde bývalo starší pohřebiště v nedaleko tvrze, jež patřila pánům z Velhartic. Podle posledních archeologických průzkumů byl kostel nejspíše postaven v letech 1340 až 1360. V interiéru kostela se dochovaly původní gotické omítky a renesanční malby. V letech 1717 až 1724 byla ko kostelu přistavěna barokní věž. Nedávno prodělal kostel celkovou rekonstrukci a při ní byla odkryta původní malířská výzdoba.

  • Hrad Klenová

    Hrad Klenová

    Janovice nad Úhlavou, 34021

    (ve vzdálenosti 22,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Rozsáhlá ruina středověkého hradu a zámek Klenová leží 10 km od Klatov. Při cestách po Šumavě jej můžete navštívit a z některých jeho částí využít výhledu na daleké okolí a na krásu Šumavy. První zmínky o Hradu Klenová jsou z roku 1291. Byl postaven v novogotickém slohu, na strmé skále, ze dvou stran obtékán řekou Jelenkou. V 17. století, kdy přestal být osídlen jeho feudálním držitelem, začal chátrat. V 19. století podstoupil rozsáhlou rekonstrukci a přegotizování. Dnes je patrný obraný systém, půdorysové základy obehnané příkopem a valem.
  • Zámek Týnec

    Zámek Týnec

    Týnec, 82362

    (ve vzdálenosti 24,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Mohutný barokní zámek se nachází v obci Týnec na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je dvoupatrová budova krytá mansardovou střechou. Zámek není veřejnosti přístupný. Kolem roku 1720 byl za Krakovských z Kolovrat podle projektu významného architekta J. Augustona vybudován rozsáhlý barokní zámek. Výstavba zámku byla úplně dokončena až v roce 1760. V roce 1935 koupila zámecký objekt Městská spořitelna ve Velvarech, poté zámek v roce 1937 získal Spolek pro péči o sirotky v Praze. Od roku 1951 vlastnila zámek pražská evangelická církev metodistická, která zde zřídila útulek pro tělesně postižené děti, později byl zámek i majetkem státu. V současné době se uskutečňuje rekonstrukce zámeckého objektu.

  • Vodní hrad Švihov

    Vodní hrad Švihov

    Švihov, 34012

    (ve vzdálenosti 25,9 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Pozdně gotický hrad byl původně vodou chráněnou tvrzí ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Vihovský z Rýzmberka nový hrad s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Po třicetileté válce byl hrad změněn na sýpku a v 19. stol. opuštěn. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, zajímavá je rovněž hradní zbrojnice.
  • Barokní most přes Radbuzu

    Barokní most přes Radbuzu

    Bělá nad Radbuzou, Bělá nad Radbuzou, 34526

    (ve vzdálenosti 26,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Most byl postaven kněžnou Metternichovou zřejmě v letech 1723-1725 podle vzoru pražského Karlova mostu. Má 8 oblouků a nese šest barokních soch svatých. Most byl dopravní stavbou i kultovním místem, konaly se na něm pouti, sloužily pobožnosti.
  • Hrad Roupov

    Hrad Roupov

    Roupov, 33453

    (ve vzdálenosti 26,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu Roupov stojí na ostrohu nad stejnojmennou obcí na Plzeňsku. Z hradu se zachovalo obvodové zdivo hradního paláce, opevnění východního předhradí se dvěma baštami, torzo vstupního křídla s bránou a válcová obranná věž. Mimořádnou zajímavostí je hradní kuchyně z konce 16. století se štíhlým osmibokým komínem, který je charakteristickou dominantou zříceniny hradu Roupov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě již ve 13. století. V letech 1380 – 1393 byl hrad zcela přestavěn královskou dvorní hutí pro Něpra z Roupova. V letech 1595 – 1598 byla vybudována velká hradní kuchyně a hradní interiéry byly vyzdobeny přepychovými kamny. Páni z Roupova vlastnili hrad do roku 1607. Za třicetileté války hrad hodně utrpěl. Po roce 1704, kdy získal roupovské panství Jan Jiří z Haubenu, začal hrad chátrat a byl používán jako levný zdroj stavebního materiálu.

  • Tvrz Čachrov

    Tvrz Čachrov

    Čachrov, 34002

    (ve vzdálenosti 30,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Mohutná gotická tvrz je výraznou dominantou vsi Čachrov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Tvrz je obdélná třípatrová budova z lomového zdiva. Tvrz byla obklopena příkopem s vodou a její značné rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad. Do dnešní doby se z ní dochovala mohutná věž, do které se vstupovalo ve výši prvního patra dodnes existujícím hrotitým portálem a odtud do úzké chodby, z níž vedly vchody do obytných místností. Podobně bylo původně rozděleno i přízemí. Dnešní dolní vchod byl proražen až později.

    V letech 1362 a 1364 uvádějí prameny jako držitele obce Viléma z Čachrova, který zde v létech 1380 - 1390 postavil na náhorní planině, uzavírající hluboká údolí, táhnoucí se od severozápadu a od východu, výstavnou a mohutnou tvrz. Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a statek ještě roku 1446. Později byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství Děpolta z Rýzmberka a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla. V druhé polovině 18. století byla budova staré tvrze změněna v sýpku, která však vnější původní podobu tvrze nezměnila. Roku 1976 je obnovena původní valbová střechu, pokrytou dosud šindelem.

  • Zřícenina Skála

    Zřícenina Skála

    Radkovice, 82978

    (ve vzdálenosti 33,9 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Romantické zříceniny hradu Skála se ukrývají v hlubokém lese na členitém buližníkovém hřebenu poblíž Přeštic na Plzeňsku. Dispozice hradu byla neobvyklá. Hrad totiž tvořila za sebou umístěná 2 samostatná hradní jádra – Horní a Dolní hrad – které mohly plnit obrannou i obytnou funkci, a to nezávisle na sobě. Šlo tedy o u nás velmi vzácný typ dvojhradu. Horní hrad tvořily dva paláce. Dolní hrad byl donjonového typu s čtverhrannou obytnou věží. Kromě mohutných valů a příkopů se zachovaly zbytky hradeb přilepené ke skále a zdivo hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1318, kdy se po hradu psal Vilém z Rýzmberka. Za pánů z Rýzmberka hrad třikrát dobývalo vojsko krále Václava IV. Výsledky obléhání však nejsou přesně známy. V roce 1441 byl však hrad dobyt a vypálen kvůli loupeživým nájezdům hradní posádky. Hrad byl poté znovu obnoven, avšak postupně chátral a v roce 1568 se uvádí již jako pustý. Protože se z hradu ještě v 17. století zachovaly mohutné zříceniny, ve kterých se ukrývali loupežníci, nechal císař v roce 1652 Skálu rozbořit.

  • Klášter Kladruby

    Klášter Kladruby

    Kladruby, 34961

    (ve vzdálenosti 34,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    V údolí řeky Úhlavky se rozkládá bývalý benediktinský klášter, založený na počátku 12.století knížetem Vladislavem I. Tento klášterní komplex je největším svéhu druhu u nás a byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Dnešní barokní podoba areálu kláštera je z počátku 18.století. Areálu dominuje klášterní kostel, jež byl přestavěný ve stylu barokní gotiky. U jižní strany kostela je budova starého konventu a východně od něj najdeme starou prelaturu. Jižním směrem od prelatury je pak barokní budova nového konventu. Areál kláštera je veřejnosti přístupný. Součástí prohlídky je i návštěva knihovny z 19. století a prohlídky socha M.B. Brauna. V klášterním kostela se každoročně pořádají koncerty zvané Kladrubské léto.

  • Zámek Diana

    Zámek Diana

    Rozvadov, 34807

    (ve vzdálenosti 35,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Klasicistní lovecký zámek Diana se nachází na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámecký objekt byl vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže, v interiéru jsou malby a fresky Diany – bohyně lovu. Centrální jednoposchoďový pavilon je zastřešen kupolí ukončenou kovovým sedícím jelenem. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park s exotickými jehličnany, tulipány, duby, červenými buky, jírovci. K jihu se táhne alej jasanů, na sever pak alej jilmů, javorů a lip.

    Hrabě František Kolovrat Libštejnský nechal kolem poloviny 18. století postavit lovecký zámek. V minulém století byl zámek využit jako domov důchodců.

  • Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Horšice, 33455

    (ve vzdálenosti 35,6 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Obec Horšice leží jihovýchodně od Přeštic a první písemná zmínka o obci je z roku 1245. Dominantou obce je gotický kostel svatého Matěje pocházející ze 14. století. Kostel byl rozšířen o barokní kapli a nad kostelem se zvedá gotizující věž z roku 1859. Kostel se vyznačuje hrotitými okny, lomeným profilovaným portálem a gotickou klenbou v presbytáři.

  • Zámek Bor

    Zámek Bor

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 35,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    V údolí Lužního potoka 14 km od Tachova se nachází zámek Bor. Původně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka byl v 16.stol přestavěn na zámek. Svoji nynější pseudogotickou úpravu získal v 19.stol.. Zámek je stavebním unikáte, neboť se v nedotčeném stavu zachovala podstatná část středověkých prvků. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Rod Švamberků, vlastnil zámek až do roku 1650. Panství držely plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali panství Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové. Ti drželi panství až do roku 1945. Součástí zámku je park o rozloze cca 16 ha.V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce vyhlídkové zámecké věže a přístupu do ní, s malou expozicí historie. Zámek je otevřen veřejnosti.

  • Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 36,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Kostel sv. Mikuláše byl na náměstí v Boru u Tachova postaven pravděpodobně již někdy v polovině 13. století, ovšem roku 1738 byl srovnán se zemí a jedinou částí, která se dochovala z dřívějšího období byla hranolová kostelní věž z roku 1526. Ihned po zboření staré svatyně se Borští pustili do stavby nového barokního chrámu. Na něm byly provedeny poslední úpravy na konci 20. století, kdy věž dostala po letech chátrání novou střechu a opraveny byly i fasády a fresky v interiéru. Ten je převážně také barokní, z druhé poloviny 18. století a na jeho výzdobě se podíleli např. V. V. Schmidt (fresky), J. Kramolín (hlavní oltář - malba) nebo J. Ch. Artschlag (oltář-sochy).

  • Hrad Přimda

    Hrad Přimda

    Přimda, 34806

    (ve vzdálenosti 36,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu Přimda stojí na jižním konci skalnatého hřebene nad stejnojmennou obcí na Tachovsku v Plzeňském kraji. Přimda se považuje za nejstarší dochovaný kamenný hrad u nás. Přimda je národní kulturní památkou. Z hradu se dochovala zřícenina mohutné hranolové románské obytné věže – donjonu, která byla postavena z lomového kamene, dále se zachovaly zbytky poloválcové bašty z konce 15. století. Hradní zřícenina je volně přístupná.

    Hrad vznikl v pohraničním hvozdu na české straně počátkem 12. století, první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1121. Jeho zakladateli byli němečtí šlechtici – pravděpodobně páni z Vohburgu. Tento protiprávní skutek nezůstal bez odezvy – český kníže Vladislav I. hrad oblehl a dobyl. Od té doby se Přimda stala významnou pohraniční pevností, sloužila i jako celní stanice a příležitostně plnila i funkci vězení. Za Lucemburků se hrad dostal několikrát do zástavy, za Boršů z Oseka byl hrad v letech 1406 – 1418 dokonce sídlem loupežníků. Nejvýznamnějšími zástavními majiteli byli v letech 1429 – 1592 Švamberkové. Hrad však postupně ztrácel význam, na konci 16. století bylo panství rozprodáno a Přimda se proměnila ve zříceninu. V roce 1675 získali panství Kolovratové, kteří nechali po polovině 19. století hradní zříceninu provizorně zajistit.

  • Hrad Velhartice

    Hrad Velhartice

    Velhartice 1, Velhartice, 34183

    (ve vzdálenosti 36,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Pozdně gotický hrad Velhartice patří k ojedinělým dílům české hradní architektury. Hrad se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Hrad Velhartice lze navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a v květnu až září každý den kromě pondělí. Raritou evropského formátu hradu Velhartice je unikátní kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.

    Na počátku 14. století byl Buškem z Velhartic vytvořen mohutný hradní palác s obrovskou zdí. V další stavební etapě vznikla předsunutá hranolová věž se spojujícím mostem. Tato stavba byla přisuzována Buškovi ml. z Velhartic, komorníkovi Karla IV., ale podle stavebních návazností je pravděpodobnější, že ji nechal postavit až Menhart z Hradce, který byl od roku 1436 nejvyšším purkrabím na Karlštejně. Menhart měl v úmyslu hrad zpevnit a uschovat zde korunovační klenoty v době, kdy Karlštejn ohrožovali husité. Korunovační klenoty sem byly nakonec převezeny v době Menhartových sporů s králem Jiřím z Poděbrad. Po pánech z Hradce vlastnili hrad Švihovští z Rýzmberku a potom Zdeněk Lev z Rožmitálu. Po stavovském povstání hrad získal císařský generál Baltazar de Marradas, který ho prodal Martinovi de Hoeff Huertovi, ten hrad nechal přestavět a vytvořil Huertovo křídlo. Do roku 1945 pak hrad vlastnili Windischgrätzové. V současnosti hrad spravuje Národní památkový ústav v Plzni.

  • Kamenný most Dobřany

    Kamenný most Dobřany

    Mostecká, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 37,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Starý most přes Radbuzu byl postaven v místě původního brodu na staré dálkové cestě již ve středověku. Je zmiňován v 16.století, barokně byl upraven r.1784 a v r.1879 bylo nově postaveno třetí pole. Po postavení nového mostu přestal sloužit silničnímu provozu a slouží pouze chodcům a cyklistům. Spojuje město s místní částí Dobřánky klidnou pěší cestou mimo rušnou silnici. Z iniciativy městské rady v Dobřanech byla 7. července 1994 založena "Sbírka na pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého ". Celkem 30 občanů a podnikatelů se podílelo na výtěžku 28.536 Kč. Rada města v únoru 1997 přijala nabídku od p.Václava Procházky ze Štěnovic na zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého. Dne 16. května 1998 v 10. hod. konalo se slavnostní svěcení sochy za účasti 150 občanů a hostů.
  • Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 37,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Existoval již před r.1259. V druhé polovině 14.stol. nahrazen vrcholně gotickou stavbou dovhovanou v obvodovém zdivu dodnes. Jako městský farní kostel je poprve zmiňován r.1431. R.1620 zcela vyhořel a zůstal tak až do r.1651, kdy byl provizorně opraven. K rozsáhlé pozdně barokní přestavbě došlo v letech 1757-58, kdy bylo nově zaklenuto kněžiště s freskou od J.J.Luxe, přistavěna příčná loď, zřízena kruchta, strop v lodi a nová fasáda včetně oken a střechy. Autor přestavby není znám, řešení však vychází z děl J. Augustona mladšího. Vnitřní cenné zařízení pochází ze stejné doby. V současné době se plánuje oprava jeho věže.
  • Kostel sv. Víta Dobřany

    Kostel sv. Víta Dobřany

    nám. T.G.M. 1, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 37,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Barokní kostel centrálního dispozice se dvěma oltáři na středu. Vlastníkém je Římskokatolická farnost Dobřany. MěÚ kostel provozuje jako výstavní a koncertní síň.
  • Zámek Mokrosuky

    Zámek Mokrosuky

    Mokrosuky, 82351

    (ve vzdálenosti 39,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Mokrosuky na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou, ozdobnými štíty a otevřenými arkádovými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly původní hřebínkové křížové klenby, zachovaly se i zbytky sgrafit.

    Zámek nechal v 16. století vybudovat Volf Gothard Pergler z Perglasu. Od 17. století byl zámecký objekt trvale připojen k velhartickému panství. Nyní je na prodej a čeká na nového majitele.

  • Zřícenina tvrze Zavlekov

    Zřícenina tvrze Zavlekov

    Zavlekov, 34174

    (ve vzdálenosti 40,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina staré tvrze stojí na skalnatém ostrohu v obci Zavlekov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Dochovaly se vysoké zdi s okrouhlou baštou s gotickým portálem ve výši prvního patra. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Tvrz nechal ve 14. století vybudovat zřejmě Dluhomil z Velhartic. Již v roce 1544 je tvrz uváděna jako pustá. V roce 1856 byla zřícenina za hraběte Taaffeho částečně dostavěna a areál romanticky upraven. Ve 2. polovině 16. století postavil Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé novou tvrz, která však zanikla někdy v 17. století a v písemnostech z roku 1739 se již neuvádí. Z jejích zbytků byl postaven špýchar.

  • Zámek Nové Sedliště

    Zámek Nové Sedliště

    Staré Sedliště, 34801

    (ve vzdálenosti 40,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Malebný barokní zámek se nachází ve vsi Nové Sedliště na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s mansardovou střechou a dvěma hranolovými vížkami v nárožích severního průčelí. U zámku je anglický park.

    V roce 1792 nechal sklářský podnikatel František Koller postavit pozdně barokní zámek. V posledních letech využíval zámecký objekt státní statek a poté lesní správa.

  • Tvrz Kašovice

    Tvrz Kašovice

    Hrádek, 34141

    (ve vzdálenosti 40,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina tvrze stojí na zalesněné výšině u vsi Kašovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Jednalo se o přechodný typ mezi venkovskou tvrzí a zemanským hrádkem. Dochovaly se třípatrové zdi paláce. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století, připomíná se v roce 1341. Tvrz náležela původně Sezemovi z Kašovic. Po husitských válkách byla přičleněna k velhartickému panství. V 16. století byla tvrz opuštěna a postupně se změnila ve zříceninu.

  • Zámek Žinkovy

    Zámek Žinkovy

    Žinkovy, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 41,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Vznikl v druhé polovině 17. stol. v místech původní tvrze. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Po r. 1948 sloužil zámek jako odborářská zotavovna. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Povolen je ovšem vstup do parku, který stojí za návštěvu.

  • Zámek Kněžice

    Zámek Kněžice

    Petrovice u Sušice, 34182

    (ve vzdálenosti 41,4 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Secesní zámek se nachází ve vsi Kněžice na okraji Petrovic na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova, která má v přízemí klenuté prostory.

    Zámek byl vybudován v 18. století zřejmě na místě tvrze. V roce 1907 byl zámecký objekt zcela přestavěn a získal tak dnešní podobu. V posledních letech byl zámek využit jako domov důchodců.

  • Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 41,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Pozůstatky ranně gotického hradu postaveného pány ze Žinkov v 13. stol. Hrad byl opuštěn již v průběhu 14.stol. Dodnes se zachovaly hluboké příkopy, zbytky obvodových zdí a útočištné věže. Pod zříceninou romantická stavba poustevny, východně od hradu gloriet z poč. 19.stol. Cca 0,5km jižně Obrovo hradiště - pozůstatky keltského a slovanského sídliště. Kresba v úvodu 2. dílu žinkovské pamětní knihy s nápisem: "Zbytky hradní věže na Potštýně v r. 1816" http://www.pb.cz/alfa/zinkovy/reg_blizsiokoli.htm

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 43,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč

  • Zámek Nalžovy

    Zámek Nalžovy

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 44,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Barokní zámek se nachází v obci Nalžovské Hory na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je čtyřkřídlá budova s dvoupatrovým průčelím, nad kterým se tyčí velká hranolová věž se čtyřmi nárožními polygonálními věžičkami, v nádvoří jsou slepé arkády. Zámek obklopuje anglický park.

    Švihovští z Rýzmberka nechali v 1. polovině 17. století vybudovat renesanční zámek. V roce 1718 koupila zámek hrabata z Pöttingu, za kterých byl původní zámecký objekt přestavěn na rozsáhlé barokní zámecké sídlo. Za Taaffů následovaly především ve 2. třetině 19. století další úpravy, barokní charakter zámeckého areálu však zůstal v podstatě zachován. V roce 1929 zámek vyhořel, byl však opraven. Taaffeové vlastnili zámek do roku 1937. Po 2. světové válce sloužil zámek jako škola. V současné době je zámek soukromým majetkem.

  • Umělá zřícenina Prašivice

    Umělá zřícenina Prašivice

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 45,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Nedaleko Nalžovských Hor se dá na kopci nad rybníkem v lese nalézt umělá zřícenina hradu Prašivic. Tuto umělou zříceninu nechal vystavět JUDr. Ludvík Taaffe. Jedná se o kopii rodového sídla Taaffu z Irska. Mimo to nechal na Nalžovském zámku zvýšit věž, v rozích dostavět rondely, v průčelí vystavit balkon podepíraný sloupy. V přilehlém lesoparku lze nalézt kamenného draka a želvu.

  • Zřícenina hradu Buben

    Zřícenina hradu Buben

    Město Touškov, 33033

    (ve vzdálenosti 45,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu Buben se nachází nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže, přibližně 4 km západně od Města Touškov. Původní hrad byl založen ve 14.století a do dnešní doby se z něj zachovaly zbytky brány a věžovitého stavení. Kolem roku 1567 je uváděn jako pustý. Zřícenina je volně přístupná - nejbližší vlaková stanice je Plešnice.

  • Hrad Volfštejn

    Hrad Volfštejn

    Černošín, 34958

    (ve vzdálenosti 45,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Romantická zřícenina hradu Volfštejn se ukrývá uprostřed lesů na Tachovsku v Plzeňském kraji. Volfštejn byl hradem bergfritového typu a vynikajícím příkladem raně středověkého hradu, který nebyl narušen žádnými pozdějšími stavebními zásahy. Oválný hradní areál obtáčela hradba, bezpečnost zvyšoval hluboký ve skále vytesaný příkop. Dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž. Proti ní stával hradní palác, dochovaly se i zbytky dalších hradních staveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl zřejmě založen již v 1. polovině 13. století. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1460 tehdejší majitelé Volfštejn opustili. Pustnoucí hrad pak zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Dostupné pouze pěšky celý rok

  • Kostel Sv. Kateřiny Hartmanice

    Kostel Sv. Kateřiny Hartmanice

    Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 45,4 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Původně gotický, později zbarokizovaný kostel je dominantou města.
  • Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě

    Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě

    Dobrá Voda, Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 45,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Na místě dřevěné kaple dal v roce 1706 Karel František Villani vybudovat kostel ke cti sv. Vintíře, který byl v roce 1735 povýšen na farní. Dobrá Voda se stala poutním místem, kam o svátku sv. Vintíře putovalo tisíce poutníků z Čech i Bavorska. Dobrá Voda byla čtyři desetiletí součástí a zároveň správním střediskem vojenského výcvikového prostoru. Kostel sv. Vintíře, který v době existence vojenského újezdu sloužil jako skladiště, byl opraven a v roce 1995 znovu vysvěcen. Nyní jej zdobí unikátní skleněný oltář a čtrnáct skleněných plastik s tematikou křížové cesty. Autorkou obou děl je sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová. Svého druhu zcela jedinečné oltářní retabulum realizovala v roce 2001. V roce 2003 je doplnila čtrnácti zastaveními křížové cesty. Oltář s rozměry 4,5 m x 3,2 m váží pět tun, každá z plastik o rozměrech metr krát metr má hmotnost 130 kg. Dílo je opravdu působivé. Oltář má návaznost na život svatého Vintíře. Proto je na něm vyobrazen například jeho učitel, biskup Wolfgang z Řezna. V Dobré Vodě se koná dvakrát ročně pouť – druhou neděli po Svatodušních svátcích v květnu či červnu a ve výroční den úmrtí svatého Vintíře (připadá na 9. října). Tato pouť se koná každoročně již od 14. století, tradice byla obnovena v roce 1992. Informace: Muzeum Dr. Šimona Adlera, tel.: 376 593 412, Městské informační středisko - Hartmanice 40, 342 01 Sušice, tel.: 376593059, e-mail: ishartmanice@quick.cz
  • Horská synagoga v Hartmanicích

    Horská synagoga v Hartmanicích

    Hartmanice, 34181

    (ve vzdálenosti 45,6 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena okolo roku 1883. V květnu roku 2006 byla po desítkách let a po rekonstrukci znovu otevřena.
  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 46,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Kaple Anděla Strážce v Sušici

    Kaple Anděla Strážce v Sušici

    Náměstí Svobody 138, Sušice, 34201

    (ve vzdálenosti 46,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Raně barokní kaple z roku 1682 - 83 stojí na vrcholu Stráž (552 m n.m.). Byla vystavěna na způsob poutních kaplí kapucínským řádem. Je přístupná pouze na pouť a při bohoslužbách. Díky poloze je kaple také ideálním vyhlídkovým bodem na město Sušici.
  • Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 46,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Na Přesanickém náměstí v Nepomuku stojí vzácná sakrální památka, nejstarší kamenná stavba v kraji. Je jí kostel sv. Jakuba, založený v bývalé vsi Přesanice již v polovině 12. století. V tomto období sloužil nejen jako svatyně, ale zároveň jako malá pevnost. Koncem 13. století proběhla gotická přestavba kostela na trojlodní baziliku, která se v nepříliš změněné podobě dochovala dodnes. Na síňově trojlodí o rozměrech cca 16×18 metrů navazuje pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na severní straně a vzácným románským portálem na straně jižní. Kolem roku 1788 byla ke kostelu přistavěna v ose hlavní lodě a kněžiště volně stojící hranolová věž z barokní cibulovou střechou, která nahradila původní zvonici nad sakristií. V letech 1859-60 proběhla regotizace kostela.

    Uvnitř můžete obdivovat nástropní malby z období renesance, jinak je vybavení převážně pseudogotické, z doby poslední přestavby.

  • Židovský hřbitov Sušice

    Židovský hřbitov Sušice

    Příkopy, Sušice, 34201

    (ve vzdálenosti 46,6 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Starý židovský hřbitov je vklíněn do zbytků hradeb obklopujících staré město. Byl zřízen roku 1626.
  • Zámek Křimice

    Zámek Křimice

    Plzeň, 32200

    (ve vzdálenosti 47,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Empírový zámek je klenotem obce Křimice na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova. Na vstupním nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří, kterou vytvořil L. Widman. Na zámek navazuje park. Zámek není veřejnosti přístupný. V roce 1732 nechali Lobkovicové na místě zpustlé tvrze vybudovat zámek. V roce 1810 byla zbořena vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V roce 1831 byl zámecký objekt empírově upraven. V současné době je zámek soukromým majetkem a veřejnosti je tak nepřístupný.

  • Zámek Zelená Hora

    Zámek Zelená Hora

    Klášter, Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 47,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zámek Zelená Hora s bohatou historií leží v malebné krajině Nepomucka. Mnohým se jistě vybaví jeho jméno v souvislosti s filmem Černí Baroni podle předlohy českého kreslíře Miroslava Švadrlíka. Nepříznivý osud zapříčinil skutečnost, že většina původního vybavení zámeckých interiérů byla rozvezena po blízkých zámcích nebo ztracena. Přesto je návštěva Zelené Hory, jejíž slavnou historii jí upřít nelze, nezapomenutelným zážitkem. Expozici tvoří výstava k historii zámku a kdysi slavného kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, fotografie zámku, např. letecké snímky či umělecké fotografie včetně kolorovaných starých fotografií a další zajímavosti.
  • Zámek Hradiště

    Zámek Hradiště

    Blovice, 33601

    (ve vzdálenosti 47,3 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Rozsáhlý zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na jižním okraji Blovic na Plzeňsku. Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší více než 400 let.

    Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Dnes sídlí na zámku Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

    Otevírací doba muzea květen - září  : út - ne  10.00 - 17.00 hod. říjen - duben : út - pá  9.00 - 15.00 hod.

    Vstupné dospělí - expozice 20,- Kč, výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16)  - expozice 15,- Kč, výstavy 15,- Kč

  • Zámek Luhov

    Zámek Luhov

    Líšťany, 33035

    (ve vzdálenosti 47,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Zámek byl postaven kolem roku 1780 v barokním slohu. Nynější majitelé od července 2006 zpřístupnili část přízemí, kde zaujme zejména rozsáhlá sbírka historických bicyklů Františka Babického z Rokycan.

    Prohlídka je možná o víkendech 10,00 až 16,00 do konce září.

     

  • Radčice

    Radčice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 48,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Radčice jsou městskou částí Plzně a najdeme ji v severozápadní části města. Radčice se rozkládají na levém břehu řeky Mže. V obci stojí bývalý zámek, dnes v něm sídlí soukromá střední umělecko-průmyslová škola. U jihozápadního okraje městské části je chráněné území přírodní památky Čertova kazatelna, kterou tvoří zajímavý skalní útvar. V Radčicích najdeme pěknou kapličku a zajímavou lidovou architekturu. Od roku 1995 jsou Radčice vesnickou památkovou zónou.

  • Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Cebiv, 34951

    (ve vzdálenosti 48,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Slovanské hradiště pochází z 8. až 9. století. Z původního hradiště se dochovaly valy a příkop. V lese v blízkosti hradiště je mohylové pohřebiště, kde je 45 mohyl. Hradiště a mohylové pohřebiště bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Hradiště mělo dvě samostatně opevněné části. Větší část hradiště je na ploše 3,5 ha a ohraničují ji pozůstatky valu a příkopu, jež byl vysekán ve skále. Menší opevněná plocha má 0,4 ha a val připomínají v převážné míře terénní nerovnosti. Bezemínské hradiště je podle archeologických nálezů označováno jako nejstarší slovanské hradiště západních Čech. A archeologické průzkumy rovněž dokazují násilné zničení tohoto hradiště. Mohylové pohřebiště pravděpodobně vzniklo ve stejném období jako hradiště. Mohyly jsou poměrně malé, největší z nich dosahují výšky pouze 60 cm.
  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 48,4 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 48,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Divadlo bylo vystavěno v letech 1899-1902. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu. Postranní východy divadla vedou na přilehlé kamenné terasy se schodišti.Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Objekt zastřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů, jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost, Nadšení a Obětavost, Hrdinství a Osud. Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami. Také vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Tachov, 34701

    (ve vzdálenosti 48,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Původně raně až vrcholně gotický, dnes převážně pseudogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou dominantou západočeského města Tachov. Jeho hranolová věž je vysoká přes 60 metrů.

    Kostel byl pravděpodobně založen již kolem poloviny 14. století, za vlády Karla IV. Přestože byl postižen mnoha požáry (v polovině 16. století shořel téměř do základů), nájezdy husitů i bombardováním během 2. sv. války, zachoval si svůj původní vzhled dodnes. I výše zmíněné pseudogotické úpravy, které proběhly na počátku 20. století znamenaly spíš architektonickou evoluci než výraznou přestavbu.

    Vzácný je také interiér chrámu, zařízení je převážně barokní, doplněný rokokovými varhany a vzácnými sochami od J. Borkofa či pozdně gotickou sochou Madony z roku 1490.

  • Velká synagoga Plzeň

    Velká synagoga Plzeň

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 48,8 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v ČR, druhou největší v Evropě a třetí na světě. Pochází z druhé poloviny 19. století.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozoruhodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Severně od lodi oktogonální kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky.

  • Františkánský klášter v Plzni

    Františkánský klášter v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,0 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Klášter Františkánů a kostel Nanebevzetí pannny Marie si zachoval v podstatě svoji původní podobu z doby raně gotické. Trojlodní kostel má gotickou žebrovou klenbu, mohutný gotický vítězný oblouk a prostorné kněžiště rovněž sklenuté gotickou křížovou klenbou. Nejvzácnější památkou kostela je hlavní oltář, pocházející ze 17. století. Řád Svatého Františka byl do Plzně uveden současně se založením města na sklonku 13. století. Klidný rozvoj kláštera byl přerušen husity, kteří klášter značně poškodili. Klášter byl obnoven v letech 1434-1459. V druhé polovině 16. století klášter jen živořil (roku 1574 zde žili pouze dva bratři). Těžkou dobu museli bratři prožít zvláště na počátku třicetileté války, kdy byl klášter značně poničen.

  • Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Nám. Republiky 35, Plzeň, 31000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Přímo v centru Plzně, na Náměstí republiky, se tyčí jedna z dominant města vysoká přes 100 metrů. Stavba byla započata na sklonku 13. století a dokončena počátkem 16. století. Poslední oprava kostela se konala v letech 1987-95 pod vedením architekta Šantavého. Papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni roku 1993 biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Katedrála je 58 metrů dlouhá 30 široká, klenby dosahují výšky 25 metrů. Je nejvyšší věží v ČR.

  • Plzeňská radnice

    Plzeňská radnice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Historická radnice je renesančním klenotem nejen města Plzně. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v r.1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Objekt radnice je dvoukřídlý. Pod hlavním křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Radnici tvoří dva domy jež byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté přestavěny. Ve druhé čtvrti 16. století byl objekt pozdně goticky přestavěn a vzniklo dvorní křídlo. V letech 1554-1559 byla radnice radikálně přestavěna a byly provedeny barokní úpravy. V 1etech 1849-1850 bylo dvorní křídlo zvýšeno o patro. V 1etech 1908-1912 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu a bylo vybudováno reprezentační schodiště.

  • Kostel sv. Anny v Plzni

    Kostel sv. Anny v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,1 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Stavba kostela sv. Anny probíhala krátce před rokem 1735, kdy byl vysvěcen. Projektoval a stavěl jej plzeňský rodák Jakub Auguston. Podélný kostel má tři prostorové jednotky s dvouvěžovým průčelím. Hlavní fasáda je po stranách obklopena věžemi. Její střední zvlněná část je prostoupena po stranách oblomenými pilastry na vysokém soklu. Obdobný pilastrový řád je i ve spodní části věžních rizalitů. Vstupní portál sedlového typu má profilované ostění ve štukovém rámci s uchy, s vrstveným vrcholovým klenákem.

  • Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,2 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Bývalý klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem sv. Anny. V původním stavu je zachováno jen osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádou se sochami. Průčelí do Smetanových sadů, je rozděleno třemi risality, z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou.

  • Masné krámy v Plzni

    Masné krámy v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu u nás s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Objekt Masných krámů je chráněný jako kulturní památka. Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu, kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. Základní výstavba pochází z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná neogotickým stoupajícím cimbuřím z minulého století.

    Masné krámy tvořila hlavní hala a do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů. Krámy byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie byla část bočních traktů zbořena a část rozšířena. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. V roce 1971 byl objekt Masných krámů rekonstruován.

  • Vodárenská věž v Plzni

    Vodárenská věž v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 49,5 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Téměř na východním konci ulice Pražská, je dochována čtyřpatrová hranolová vodárenská věž, završená lomenou stanovou střechou s makovicí a korouhví. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami. Nad portálem je osazena klasicistní kovová pamětní deska. Vodárenská věž je kulturní památkou. Nejstarší zpráva o vodárneské věži pochází z roku 1532. Vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou. Pozdně gotická stavba byla přestavěna a zvýšena po roce 1822. Jako vodárna sloužila až do roku 1913, kdy byly provedeny rovněž dílčí úpravy, zejména v interiéru.

  • Hrad Gutštejn

    Hrad Gutštejn

    Konstantinovy Lázně, 34952

    (ve vzdálenosti 49,7 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Gutštejn je jednou z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Zřícenina hradu Gutštejn stojí na zalesněné výšině nad údolím potoka Hadovky poblíž Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Dispozice hradu byla dvojdílná. Z předhradí se dochoval pouze sklípek vytesaný do skály. Nejstarší částí hradního areálu je vysoká hranolová věž s výrazně zaobleným nárožím, dále se zachovaly zbytky jižního a severního hradního paláce a obvodová zeď vnitřního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a stal se sídlem mocného rodu Gutštejnských. Jméno Gutštejn se poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1422 se hrad marně snažilo dobýt husitské vojsko. Již v 15. století však přestal hrad potřebám významného rodu Gutštejnských vyhovovat, jeho majitelé zde většinou trvale nesídlili. V roce 1566 se hrad Gutštejn uvádí jako pustý.

  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 49,9 km od venkovský dům Podveský mlýn)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.